Jak vypadal pardubický okres

19. února 2007 v 18:01 | Josef Havrda |  Okolnosti založení spolku
Okres náš, působiště našeho spolku , čítal v r.1910 6043 domy a 55795 obyvatel. Rozkládá se v rovině polabské s půdou velmi rozmanitou. Jsou tu půdy těžké, jílovité (Lány na důlku, Opočinek), lehké, velmi písčité (Černá u Bohdanče, Rybitví, Rosice, Ohrazenice, Doubravice), kde pěstuje se mnoho jetele nachového (růžáku), dále hlinité kolem Labe, pak u Jesničan, Dražkovic, Mikulovic, Ostřešan,, pak vlhké, rybniční u Bohdanče, Stéblové, Pohránova, Semtína, Straročernska. Ač okres náš je v rovině, rozprostírají se v něm i hojné lesy, zvláště od Vysoké k Holicům, ano i u samých Pardubic je rozsáhlá dubina Zelenobranská a Bělobranská. Kolem Labe jsou pak široké pruhy květnatých luk. V městech i vesnicích je hojnost ovocného stromoví, které zvláště v posledních letech hojně se sázelo, také lip a místy i akátů, zvláště v Pardubicích a zde i hojně javorů.
Okresním městem jsou Pardubice, menší města Bohdaneč a Sezemice. Pardubice, čítající 25.000 obyvatel, mají nejvzácnější památku
Zelenou bránu,
která dodává celkovému pohledu na město význačného rázu a jistě napiatou pozornost vzbudí v každém příchozím. Je to pomník doby perštejnské, zbudovaný r.1507 a byla upravena po r. 1538 mistrem Jiříkem z Olomouce.
Skvělým pomníkem zašlých dob jest také
zámek,
který zůstal nedobyt ve všech časech válečných, které tolikrát měst přestálo. Zde na původní tvrzi pánů z Pardubic skonal 1.ledna 1427 tehdejší majetník panství Viktorin z Kunštátu a z Poděbrad, otec krále Jiříka a důvěrný přítel Žižkův; zde žil a zemřel 8.dubna 1521 Vilém z Pernštejna, muž "jemuž rovného hledali bychom marně v dějinách českých a snad i u jiných drahně národův".
Kdo navštíví Pardubice, neopomene podniknouti vycházku 6 km dlouhou na
Kunětickou horu,
které vévodí celé rovině polabské, korunována jsouc zříceninou hradu, kterýžto svědek dávné slávy zdejšího kraje za doby pernštejnské, čím dál tím více zkáze propadal. Teprve za republiky, kdy při pozemkové reformě jak zámek, tak Kunětickou horu zakoupil Musejní spolek, hrad se renovuje a spolek může se již dnes pěkným výsledkem pochlubiti.
Pro spolek je též významné, že náš president Osvoboditel jest jeho členem a tím k zachování vzácné památky povzbuzuje.
K jarnímu zesílení včelstev v okrese poskytuje nejvíce sladiny i pylu ovocné stromoví, místy i javory a kaštany. Kolem 15.května počíná se hlavní snůška a potrvá asi do poloviny června, neboť tu kvete jetel nachový, který za příznivého počasí dává u nás nejvíce medu, pak akát, ohnice a květiny luční. Selže-li tato doba, bývá medná žeň již smutná. Něco mohou dáti ještě lípy, které kvetou v druhé polovině června a začátkem července, pak v srpnu za velmi teplého a suchého počasí i otavy červeného jetele s otavou luční. To jsou však jen výminky, které se zdaří vždy jen za mnoho let. Jak patrno, máme zde snůšku velmi ranní a proto je největší starostí včelaře, aby hojným přikrmováním v podzim i na jaře a pěstováním mladých zdatných matek přivedl svá včelstva na jaře co nejdříve do náležité síly.
TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama